L'Eglise Aristotelicienne Romaine The Roman and Aristotelic Church Index du Forum L'Eglise Aristotelicienne Romaine The Roman and Aristotelic Church
Forum RP de l'Eglise Aristotelicienne du jeu en ligne RR
Forum RP for the Aristotelic Church of the RK online game
 
Lien fonctionnel : Le DogmeLien fonctionnel : Le Droit Canon
 FAQFAQ   RechercherRechercher   Liste des MembresListe des Membres   Groupes d'utilisateursGroupes d'utilisateurs   S'enregistrerS'enregistrer 
 ProfilProfil   Se connecter pour vérifier ses messages privésSe connecter pour vérifier ses messages privés   ConnexionConnexion 

[CZ]Kniha Ctností - Aristotelovy dialogy

 
Poster un nouveau sujet   Répondre au sujet    L'Eglise Aristotelicienne Romaine The Roman and Aristotelic Church Index du Forum -> La Bibliothčque Romaine - The Roman Library - Die Römische Bibliothek - La Biblioteca Romana -> Le Dogme - The Dogma
Voir le sujet précédent :: Voir le sujet suivant  
Auteur Message
Kalixtus
Cardinal
Cardinal


Inscrit le: 24 Fév 2013
Messages: 12715
Localisation: Roma, Palazzo Doria-Pamphilj

MessagePosté le: Sam Nov 20, 2021 11:50 pm    Sujet du message: [CZ]Kniha Ctností - Aristotelovy dialogy Répondre en citant

Citation:

_________________


Derničre édition par Kalixtus le Lun Nov 22, 2021 10:10 pm; édité 1 fois
Revenir en haut de page
Voir le profil de l'utilisateur Envoyer un message privé
Kalixtus
Cardinal
Cardinal


Inscrit le: 24 Fév 2013
Messages: 12715
Localisation: Roma, Palazzo Doria-Pamphilj

MessagePosté le: Lun Nov 22, 2021 12:57 am    Sujet du message: Répondre en citant

Citation:


    Kapitola I. - Narození –
    Zde je představen předmět a člověk se dozvídá více skutečností o prorokově narození.

    Život Aristotelův

    Krutý je úkol těch, kteří si přejí vrhnout se do propasti staletí a hledáním slov přinést v našich srdcích k životu hrdiny historie. Jestli si něčí život zaslouží, aby byl vyprávěn, tak právě ten Aristotelův, jehož učení osvětluje náš život i naši smrt.
    Zde je to, co mé já, chudé a věrné, má v plánu vám dnes předat. Pokud se vás dotkne jednoduchost tohoto přednesu, a když šlechetná přítomnost moudrosti dosáhne vašeho srdce, pak se má práce projeví úsměvem samotného nebe.

    Úvod

    Život moudrého Aristotela, služebníka Všemohoucího, se kterým bylo odhaleno Boží Slovo a který oznámil příchod spásy a světla.

    Kapitola První

    Během této doby se šířila městem Stageira velká zpráva: moudří astronomové právě objevili neznámou kometu na obloze. V agoře se ihned sešlo městské shromáždění a snažili se rozpoznat zprávu, kterou nebesa člověku zvěstovala. Bohužel bylo jejich srdce zatemněno jejich chybnou vírou ve falešné bohy a sami sebe vedli na scestí svými bezbožnými návrhy. Pro některé kometa znamenala Hermesův příchod na okřídlených nohou, pro jiné zas blesky Dia, které se řítily dolů na lidi a které měly označit konec času. Jeden muž na shromáždění mlčel - jeho manželka měla brzy rodit a úzkosti mu bránily v zasahování. Nepatřil mezi hloupé, ani nebyl nejhorší posluchač. Ušlechtilost a mír byly zapsány na jeho tváři, stejně jako známky tvrdé práce a života bez měkkosti.

    Diskuze dosáhly konce bez nového řešení. Muž se vrátil domů tak rychle, jak jen to bylo možné.

    Tam, odpočívaje na kožené posteli, právě porodila jeho žena syna. Muž přistoupil ke svému novorozenci s úctou, vzal ho do náruče, zvedl ho k nebi a řekl: "Nebeské síly, svěřuji vám svého syna. Dejte mu život, který je správný a spravedlivý. Udržujte jeho srdce čisté, jeho moudrost bystrou a jeho ctnosti bez narušení. Svou moudrostí řiďte jeho kroky a myšlenky tak, aby byl jeho život jako masivní dub, v jehož stínu přijde nešťastný k odpočinku." Pokládaje dítě vedle jeho matky, zůstal ještě dlouho klečet u postele a tiše uvažoval o své manželce a synovi.



Do češtiny přeložil jáhen David Boskovický léta Páně 1462.
Zrevidovala a korekturu vykonala Ifritka Boskovická léta Páně 1462.

_________________


Derničre édition par Kalixtus le Lun Nov 22, 2021 1:27 am; édité 1 fois
Revenir en haut de page
Voir le profil de l'utilisateur Envoyer un message privé
Kalixtus
Cardinal
Cardinal


Inscrit le: 24 Fév 2013
Messages: 12715
Localisation: Roma, Palazzo Doria-Pamphilj

MessagePosté le: Lun Nov 22, 2021 1:01 am    Sujet du message: Répondre en citant

Citation:


    Kapitola II. - Zjevení –
    Zde Aristoteles přijímá Slovo Stvořitele.

    Teprve pětiletý Aristoteles se chtěl jednoho dne posadit u chrámu falešného boha Apolóna v jeho rodném městě Stageiře. Chrám byl postaven na malém kopečku na konci města. Chlapec se rád díval na vysoké, bílé kamenné sloupy, jež se tyčily vysoko k azurovému nebi.

    Když se však přiblížil na několik kroků od chrámu, zastavil se, jako kdyby byl znehybněn neviditelnou silou. Nerozuměl tomu, co se stalo a tak se otočil zpět k městu, aby zavolal svou matku Phaestis, která byla nedaleko od něj. Jeho ústa však nevydala ani hlásku.

    Hrůza začala přemáhat jeho duši, když najednou nad chrámem falešného boha zaduněl hrom. Blesk udeřil do jeho středu a chrám se zhroutil k nohám dítěte.

    Pak se mocný hlas, který rozechvěl oblohu, rozezněl v Aristotelově srdci. Pravil: "Toto je má moc, jež platí i na modly, které lidé uctívají jako své bohy. Vyhledej jediného Boha, hledáním pravdy a krásy a potom přijde den, kdy bude vše obnoveno.

    Hluboce zoufalé spadlo dítě na zem. Když konečně otevřel oči, byl v domě svého otce a jeho matka se k němu něžně nakláněla: "Mé dítě, co se stalo? Našli jsme tě poblíž zříceného chrámu a tvůj obličej byl obrácen k nebi. Zjevil se ti Bůh? Kdo zničil ten chrám?"

    Avšak dítě neodpovědělo. Mlčelo a hledělo na svou matku s očima někoho, kdo se dnes poprvé hleděl na tento svět.

    Nakonec promluvil: "Milá matko, prosím, řekni mi: co je pravda?"

    Ubohá žena byla dobrá, ale bohužel byla její duše stále plná pohanských myšlenek a tudíž nevěděla, jak na tuto otázku odpovědět. Naklonila se ke svému synovi, objala ho a tiše zavřela oči.

    "Miluji tě, můj synu, není to jediná věc, na které záleží? Teď spi, zítra se tvůj otec vrátí z války a ty musíš být odpočatý, abys ho mohl řádně uvítat.

    Pak vstala, odešla z místnosti a její duše byla naplněna úzkostí.

_________________


Derničre édition par Kalixtus le Lun Nov 22, 2021 1:27 am; édité 1 fois
Revenir en haut de page
Voir le profil de l'utilisateur Envoyer un message privé
Kalixtus
Cardinal
Cardinal


Inscrit le: 24 Fév 2013
Messages: 12715
Localisation: Roma, Palazzo Doria-Pamphilj

MessagePosté le: Lun Nov 22, 2021 1:04 am    Sujet du message: Répondre en citant

Citation:


    Kapitola III. - Duše –
    Zde Aristoteles a Epimanos zjišťují, že člověk musí mít, na rozdíl od zvířat, duši

    Po několik měsícu žil Aristoteles se svou rodinuo v Pélle, hlavním městě Makedonie. Nicomachus, jeho otec, byl právě jmenován osobním lékařem makedonského krále Amyntase II. Aristoteles vyrůstal v moudrosti pod osvíceným vedením svého učitele. Jednoho dne, když se Aristoteles vracel z palestry, sedl si ke kašně na nádvoří domu svého otce a zeptal se svého učitele:

    Aristoteles: "Mistře, jak je možné, že člověk může myslet a zvířata ne?"
    Jeho učitel Epimanos odpověděl:
    Epimanos: "Kdo může tvrdit, že čte knihu přírody a vymaní si tajemství bohů? Aristoteli, řeknu ti toto, nemůžeme vědět, že zvířata nemyslí. Člověk myslí, to je jasné. Nicméně zvířata? Jsme v jejich myslích?"
    Aristoteles: "Nemyslíš si, ušlechtilý mistře, že člověk vždy hledá novinky?"
    Epimanos: "Ano, jistě. Je vzácné vidět člověka, který stále stojí, spokojen s tím, co má a co ví."
    Aristoteles: "Ano, bohužel je to velice vzácné. Často si myslím, že by bylo lepší žít jednoduchý život ve starých dobách. Člověk neustále hledá nové vědomosti. Ale řekni mi, šlechetný Epimane, není pátrání člověka konečným důkazem o jeho duši a inteligenci?"
    Epimanos: "Vím, co se snažíš říct. Ppokud člověk neustále nehledá, pak by to znamenalo, že je spokojený s tím, co má a že nechce zavádět nové postupy a že nemyslí. Ve skutečnosti zvědavost člověka dokazuje existenci jeho ducha."
    Aristoteles: "Přesně, to je to, co jsem chtěl říct. Vidím jasně, že se mám od tebe co učit. Nicméně, pojďme trochu pokračovat. Máš pěkného psa. Chrt?"
    Epimanos: "Ano, dárek od našeho krále za mou službu během poslední války - znovu proti keltským útočníkům. Jsem k němu velmi přivázaný."
    Aristoteles: "Rozumím. Jak ho cvičíte?"
    Epimanos: "Je to velice jednoduché, přinutím ho něco udělat a když to udělá správně, odměním ho. A jestli to udělá špatně, trochu ho potrestám."
    Aristoteles:" Skvělé! Po výcviku je vždycky dobré, že jsi ho to naučil, že? Rozumí, že když neudělá, co po něm žádáš, nebude odměněn."
    Epimanos: "Ovšem. Ale nevím, kam tím míříš."
    Aristoteles: "K tomuto, můj mistře, tento pes je tak ušlechtilý a tak dobře vycvičený, že jedná pouze v souladu s tvým výcvikem. Nemá to z vlastního podnětu a po výcviku už nemůže své postavení změnit. Nesouhlasíš?"
    Epimanos: "Je pravda, že aby byl změněn, musí být znovu vytrénován a trestán, kdy by byl v minulosti odměněn. Kromě toho, ten chudák pes by se stal bláznem. To by bylo špatně."
    Aristoteles: "Ano, ale neřekli jsme předtím, že lidská zvědavost a schopnost vymýšlet nové věci prokazuje, že má duši?"
    Epimanos: "Vskutku jsme to říkali. A jestli ti rozumím, znamenalo by to, že zvířata, třeba jako můj pes, kteří nemohou měnit své chování, nemají duši jako lidé."
    Aristoteles: "Přesně! Je tedy prokázáno, že je rozdíl mezi člověkem a zvířetem. Avšak co je to? Víš to?"
    Epimanos: "Ne, nejsem si toho vědom. Chceš, abychom pracovali společnně na nalezení odpovědi na toto?"
    Aristoteles: "S radostí! Avšak ne teď, neboť vidím, že se můj otec vrací z královského dvora a spěchám, abych slyšel novinky z paláce. Měj se dobře!"
    Epimanos: "A ty taky, můj skvělý žáku!"

_________________


Derničre édition par Kalixtus le Lun Nov 22, 2021 1:27 am; édité 1 fois
Revenir en haut de page
Voir le profil de l'utilisateur Envoyer un message privé
Kalixtus
Cardinal
Cardinal


Inscrit le: 24 Fév 2013
Messages: 12715
Localisation: Roma, Palazzo Doria-Pamphilj

MessagePosté le: Lun Nov 22, 2021 1:06 am    Sujet du message: Répondre en citant

Citation:


    Kapitola IV. - Co vyplývá z existence duše -
    Zde Aristoteles zjišťuje budoucnost duše, té, která následuje smrt a zničení těla a připraví se na dnešek.

    Na vesnici Péllu padla noc. Člověk mohl slyšet šelest žen vycházející od pohanského chrámu, jak se modlily k falešným bohům za královo zdraví. Umíral. Nicomachus, Aristotelův otec, stál u jeho lůžka, pokoušel se ho uklidnit a oddálit jeho nevyhnutelnou smrt. Aristotelovi bylo čtrnáct let. Toulal se napříč ulicemi města, aniž by viděl nebo slyšel, co se kolem něj odehrávalo. Co by se stalo jemu a jeho otci, kdyby král zemřel? Jistěže nebyl zodpovědný, ale kdo ví, co špatně míněného by si mohli dvořané představit? A co msty mezi králi? Zastavil se u Persefonina chrámu. Samozřejmě nevěřil v sílu těchto bohů, kteří se mu nezdáli víc než mrtvé loutky, ale byl tam skoro stejný tajemný majestát vyvolávání bohyně smrti. Ucítil ruku na svém rameni. Byl to Epimanos.

    Epimanos: "Modlíš se za krále, Aristoteli?"
    Aristoteles: "Modlit se? Ke komu bych se měl modlit? A co bych měl žádat?"
    Epimanos: "O co by jsi chtěl požádat? Samozřejmě, aby žil! A jestli nevěříš v tuto bohyni, nevěříš ve vyšší moci, které řídí náš život?"
    Aristoteles: "Že by měl žít? Umírá, víš to tak dobře jako já. Naše modlitby mu nemohou vrátit mládí nebo zdraví. Žil dlouho a teď je jeho čas odejít. Ne, jestli se budu modlit, tak to nebude, aby žil."
    Epimanos: "Za co tedy?"
    Aristoteles: "Co se stane po životě, Epimane? Tato jedinečná duše, kterou člověk má a která nás odlišuje od zvířat, přežije po životě?"
    Epimanos: "Já nevím, Aristoteli. Má věda se opírá o život, ne o smrt. Můžu ti říct, jak dobře žít, jak být šťastný nebo jak rozumět každodennímu životu, ale ne co se děje po smrti."
    Aristoteles: "Můžeš mi říct, jak dobře žít? Podívejme se na to. Nesouhlasíš, že jednat chytře, znamená znát předem důsledky?"
    Epimanos: "Ano, samozřejmě. Pomůže ti to vyhnout se chybám, špatnému jednání nebo předjímání situací."
    Aristoteles: "Ano, to je to, co jsi mě učil, když jsem byl mladší. Nicméně, jestli je to pravda, vezměme si příklad. Představme si, že se chceš oženit. Souhlasíš s tím, že je to konečný závazek a proto si musíš vybrat dobře?"
    Epimanos: "Přesně! Naše zákony nepočítají s rozvodem a já věřím, že ti, kteří se chtějí vzít, budou přizpůsobovat své aktivity, aby byly oba šťastní. Popravdě, jinak by to bylo šílenství!"
    Atistoteles: "Myslíš stejně jako já. Manželství si připravujeme ještě předtím, než udělá vážný závazek. Snažíme se napravit své vady, abychom se měli příjemně a dobře. Takže v den svatby je vše lepší."
    Epimanos: "Kdyby každý poslechl tuto radu, bylo by více šťastných manželství, ale myslím, že je nutné dělat to u více případů."
    Aristoteles: "Jsem šťastný, že se shodneme. Proto, aby se dobře žilo, musíme vědět, co se stane po smrti."
    Epimanos: "Oh?! Já ti nerozumím, co se tím snažíš říct?"
    Aristoteles: "Je to velice jednoduché, stejně jako svatba, smrt je závěrečná akce. Musíme se opatrně připravovat. Jestli je posmrtný život, pak život, který žijeme před smrtí, musíme věnovat přípravě na posmrtný život. Stejně jako musíme trávit čas přípravami na svatbu pro manželský život."
    Epimanos : "Vidím, kam chceš jít. Pro tebe je smrt jen průchod do jiného života?"
    Aristoteles: "Ano a náš současný život je třeba věnovat přípravě na tento budoucí život."
    Epimanos: "Ale proč je ten budoucí život důležitější než ten současný? A jak si můžeme být jisti, že existuje?"
    Aristoteles: "Pamatuješ si na náš rozhovor o rozdílu mezi zvířaty a lidmi?"
    Epimanos: "Ano, vzpomínám si velmi dobře. Říkal jsi tehdy, že je mezi nimi rozdíl. Člověk je inteligentní, zatímco zvíře nikdy nehledá nic nového."
    Aristoteles: "Ano. Avšak jak hledá novoty, vytváří nové věci v něm a kolem něj?"
    Epimanos: "Dobře, když budu mluvit z vlastní zkušenosti, můžu říct, že nápady ke mě přicházejí a nezdálo se, že přicházejí i k jiným a že jsem přemýšlel o těchto myšlenkách."
    Aristoteles: "Došel jsem ke stejnému závěru.Co mě napadlo je, že tyto nápady nepřicházejí z okolí, ale ze mě. Zdají se jako..."
    Epimanos: "Nehmotné?"
    Aristoteles: "Ano, nehmotné. Nebyl to výsledek znatelného vlivu, ale spíše bezvýznamného nebo duchovního dojmu."
    Epimanos: "Rozumím. Ale přesto, jaké z toho můžeme vyvodit závěry? Zřejmě tyto dojmy z duše."
    Aristoteles: "Ano, ale to by znamenalo, že je duše je nehmotná, ale nehmotné nemůže být ze hmoty. Nic nemůže dát něco, co nemá. Souhlasíš?"
    Epimanos: "Ano, řečeno tak, že to dává smysl. Avšak kam s tím míříš?"
    Aristoteles: "Můj otec je doktor, Epimane a často mi popisuje smrt: hmota se rozkládá a rozpadá v čase."
    Epimanos: "Ano, vše prochází tímto světem a to, co naši předkové vybudovali, je již téměř pryč."
    Aristoteles: "Ale pokud budeme mít něco, co není z hmoty, to také zmizí?"
    Epimanos: "Mě se to tak nezdá. Pokud něco není z hmoty, pak se to nemůže rozpadnout. Nemůže to zemřít. Tímto způsobem budou myšlenky lidí jako Pythagoras věčné a budou na živu po více než tisíce let."
    Aristoteles: "Takže ty si myslíš, že nehmotné neumírá?"
    Epimanos: "Se vším, co jsme až do teď řekl, jsem přesvědčen, že to tak bylo ustanoveno."
    Aristoteles: "Poté naše duše, které jsou nehmotné, nesmí nikdy zemřít. Když zemřeme, naše tělo se rozpadne, ale duše zůstává. Náš život v budoucnosti je život naší duše. Je to pro ten život, pro který se musí naše tělo připravit."
    Epimanos: "Bude tedy umírající král žít?"
    Aristoteles: "Ano a za štěstí jeho duše se budu dnes večer modlit."
    Epimanos: "Tak se budeme modlit spolu."
    A s těmito slovy se rozešli. Epimanos se vrátil do Persefonina chrámu, zatímco Aristoteles zamířil k městské bráně, aby se vzdálil do přírody.


Do češtiny přeložil jáhen David Boskovický léta Páně 1462.

_________________


Derničre édition par Kalixtus le Lun Nov 22, 2021 1:28 am; édité 1 fois
Revenir en haut de page
Voir le profil de l'utilisateur Envoyer un message privé
Kalixtus
Cardinal
Cardinal


Inscrit le: 24 Fév 2013
Messages: 12715
Localisation: Roma, Palazzo Doria-Pamphilj

MessagePosté le: Lun Nov 22, 2021 1:07 am    Sujet du message: Répondre en citant

Citation:


    Kapitola V. - Cesta –
    Zde Aristoteles uvádí, že není rozumné modlit se k více bohům.

    Když byl Aristoteles patnáct let stár, ztratil svého otce i matku. Dohledem nad ním byl pověřen jeho nejbližší příbuzný, Proxéne, který žil ve vzdáleném kraji mezi Stageirou a Aténami. Mladý sirotek se vzdělával i přes náročnou práci na poli. Tím byl jen stěží spokojen, protože nabyl přesvědčení, že jeho duch je schopnější než ruce. Často potkával pokorné rolníky, kteří pracovali s Proxénem. Zcela jistě obdivoval jejich chuť k prostému životu, daleko od přepychových krás a luxusu, které, jak vycítil, zřetelně vedly k neřestem. Nicméně byl Aristoteles ohromen jejich zvyky.
    Jednoho dne viděl, jak se jeden rolník oddává modlitbě. Aristoteles si vzpoměl na svůj poslední rozhovor s Epimanem a nalezl rolníka při chybě.
    Aristoteles: "Ke komu promlouváš své modlitby, dobrý muži?"
    Rolník: "K bohům, můj mladý příteli."
    Aristoteles: "Bohové? Ale kdo oni jsou?"
    Rolník: "Jsou to Afrodité, Apollón, Árés, Artemis, Aténa, Deméter, Dionýsos, Hádes, Héra, Hermés, Hefaistos, Poseidon a ten nejdůležitější ze všech, Zeus. Všichni sedí na hoře Olympu."
    Aristoteles: "Kde je Olymp?"
    Rolník: "Je to nádherné město posazené na vrcholku hory tak, že jej nikdo není schopen dobýt. Už jsi někdy viděl horu Athos? Olymp je o stokrát nebo tisíckrát větší."
    Aristoteles: "Už ses někdy pokoušel vylézt na tu horu? Nejsi zvědavý vidět na vlastní oči tyto božstva, ke kterým se denně modlíš?"
    Rolník: "Oh ne, mladý muži. Jsem jen pokorný rolník. Mé místo je zde, ne na Olympu."
    Aristoteles: "Ale jak pak můžeš věřit ve skutečnost těchto bohů, když sám nejsi svědek jejich existence?"
    Rolník: "Protože jsem se učil, že existují a musím se k nim modlit za lepší sklizeň a také, aby mé krávy ztloustly."
    Aristoteles: "To je divné. Takže se nemodlíš z lásky boží, ale za světský hlad? Myslím, že je nerozumné hledat materiál z duchovního. Ale abych mluvil pravdu, toto není jediná nerozumná věc, kterou jsi řekl."
    Rolník: "Takže mi pořád vyčítáš?"
    Aristoteles: "Dobře, jedné věci nerozumím. A to proč se modlíš k více bohům?"
    Rolník: "Jak jsem ti říkal, tak jsem se to naučil, že jich existuje několik a jsou zde od úsvitu časů."
    Aristoteles: "To zbytečně komplikuje. Místo několika božstev, není víc praktické chválit jen Jednoho?"
    Rolník: "Začínáš mě natahovat, mladý cestovateli. Můžu se tě zeptat na pár otázek? Zeptám se tě, jestli budeš nosit krátké nebo dlouhé kalhoty? Teď mě nech ve svých meditacích."
    Aristoteles: "Ne ne, nebudu dělat nic takového. Nejprve musíš přiznat, dobrý muži, že modlitba k jednomu bohu je více logická. Co očekáváš od boha, který není ani všemocný ani vševědoucí? Jestli se chceš vráti k děkování mnoha bohům, musíš rozdělit jejich moc na části, zatímco jeden mohl mohl sjednotit všechny v něm."
    Rolník: "Snad."
    Aristoteles: "Ne, určitě. Božský je jeden celek, a božský je ten, kdo je dokonalý a proto dokonalost je jednotná. Jednota je ideální forma věcí."
    Rolník: "Dobře, zastav, mladý muži. Jsem příliš hloupý, než abych poslouchal tvoje nesmysly. Mám daleko do sečtělého člověka. Když ti dám radu, opustíš mě v pokoji?"
    Aristoteles: "To na mě působí."
    Rolník: "Běž po cestě do Atén, jestli ti to Proxéne umožní a tam najdeš profesora, který bude schopen tě poslouchat. Jeho jméno je Platón."
    Aristoteles: "Děkuji ti, dobrý muži!"
    Jak osmnácté jaro minulo, Proxéne poslal Aristotela do Atén. Chudý rolník byl celý šťastný, když ho viděl odcházet.


Do češtiny přeložil jáhen David Boskovický léta Páně 1462.

_________________


Derničre édition par Kalixtus le Lun Nov 22, 2021 1:28 am; édité 1 fois
Revenir en haut de page
Voir le profil de l'utilisateur Envoyer un message privé
Kalixtus
Cardinal
Cardinal


Inscrit le: 24 Fév 2013
Messages: 12715
Localisation: Roma, Palazzo Doria-Pamphilj

MessagePosté le: Lun Nov 22, 2021 1:09 am    Sujet du message: Répondre en citant

Citation:


    Kapitola VI. - Učitel –
    Zde Aristoteles potkává Platóna, svého profesora, a přesvědčuje ho o svém mistrovském sylogismu.

    Po několika dnech vyčerpávající cesty spočinul Aristoteles za bránou Atén. To, co viděl ho docela ohromilo. Město bylo úžasné a architektura měla skvostnou čistotu. Sloupořadí byla rozptýlena v harmonii, která povznesla ducha. Na každém rohu ulice se rozkládaly trhy svědčící o velké obchodní činnosti v těchto končinách. Četné byly i zahrady, kde bylo vidět malé skupinky filosofů debatujících spolu uprostřed luxusních rostlin, okouzlujících fontán a tisíciletých kamenů. Městu dominoval nádherný chrám posazený na kopečku.
    Na Aristotela to udělalo hluboký dojem. Nakonec našel akademii, kde slvný Platón učil. Velkolepost místa ho přemohla a jako v halucinaci putoval obrovskou mramorovou chodbou v budově. Jeho kroky jej vedly k těžkým dveřím, na kterých přečetl nápis: "Školení, druhý cyklus." Aristoteles nikdy neviděl nic podobného tomuto. Ptal se sám sebe, co by mohla tato záhadná formulace znamenat, ale rozhodl se zaklepat a zeptat se na cestu. Dostalo se mu velmi nepříjemného přijetí. Nepříjemná stará žena s našpulenými rty informovala Aristotela: "Profesor Platón musí dát třetí rok kurzu na konci chodby vpravo, pak vlevo, poté další dvě vpravo, dále do leva, potom rovně a nakonec vyjdi do horní části schodiště B." A pak Aristoteles pochopil, že by měl místnost opustit, když se na něj jedna z žen podívala tmavým pohledem.
    Po dalších cestách a pohrdavých pohledech z řad studentů se Aristoteles zeptal na cestu. Konečně se dostal do velkého amfiteátru, kde si profesor všiml jeho příchodu.
    Platón: "Jak se jmenuješ, mladý muži?"
    Aristoteles: "Aristoteles."
    Platón: "Velmi dobře. Aristoteli, nepřijímám nikoho do mého kurzu, dokud si jej neotestuji."
    Aristoteles: "Jsem připraven."
    Platón: "Tak tedy dobře. Aristoteli, jestli tě vpustím do mé školy, naučím tě elementární logiku a ještě víc, pokud to tvá inteligence dovolí. Ale nejdříve musíš vědět, jak se odpoutat od toho, co považuješ za jisté. Dobrý filosof je přesvědčen jen svým vlastním rozumem a musí být schopen odstranit zvrhlou úvahu sofistů, aby měl dokonalou znalost o věcech na světě. Poslouchej dobře: mělo by být řečeno, že žádná kočka nemá osm ocasů, ale kočka má víc ocasů než žádná kočka. Takže musí mít kočka devět ocasů."
    Aristoteles pozorně poslouchal.
    Platón: "Dobře, můžeš ukázat nesmyslnost tohoto sofismu?"
    Aristoteles se na minutu zastavil a pak řekl: "Dobře, pokračujme v uvažování. Kočka musí mít devět ocasů a tudíž kočka má o devět ocasů víc než žádná kočka. A když má žádná kočka osm ocasů, kočka musí mít sedmnnáct...
    Platón: "Dobře řečeno."
    Aristoteles: "Když člověk otočí odůvodnění do smyčky, začne si samo sobě odporovat. Prohlášení pocházející ze závěru musí být tudíž nepravdivé."
    Platón: "To je pozoruhodné, mladý muži. Vidím, že není nezbytné učit tě v umění sylogismu, je to v tobě vrozené."
    A Aristoteles byl šťastný, že přesvědčil svého nového učitele.


Do češtiny přeložil jáhen David Boskovický léta Páně 1462.

_________________


Derničre édition par Kalixtus le Lun Nov 22, 2021 1:28 am; édité 1 fois
Revenir en haut de page
Voir le profil de l'utilisateur Envoyer un message privé
Kalixtus
Cardinal
Cardinal


Inscrit le: 24 Fév 2013
Messages: 12715
Localisation: Roma, Palazzo Doria-Pamphilj

MessagePosté le: Lun Nov 22, 2021 1:11 am    Sujet du message: Répondre en citant

Citation:


    Kapitola VII. - Roztržka –
    Zde se Aristoteles rozejde se svým učitelem kvůli jeho představě, že věci jsou kopie nápadů.

    Aristoteles dychtivě sledoval Platónovu výuku. Vše, co učitel řekl, žák vstřebal jakoby to byla nesporně pravda. Aristoteles se díky svým vlastnostem stal Platónovým oblíbeným žákem. Když učitel uvedl nějakou zásadu, on vždy nalezl prostředky k zajištění její přesnosti, dobře koncipované odrazy nebo příklady.
    Nicméně jednoho krásného dne měli učitel a žák jejich první spor, když Platón potvrdil: "Nápady jsou abstraktními tvorbami našeho rozumu. Mají existenci, která je pro ně jednoznačná."
    Aristoteles: "Chceš říct, učiteli, že věci neexistují stejně jako myšlenky?"
    Platón: "Ano, to je přesně to, co chci říct, vynikající žáku."
    Aristoteles: "Ale v důsledku toho tvrdíš, že věci existují, aniž by myšlenka byla přítomna a naopak."
    Platón: "Ano, myšlenka je produktem svědomí a věci jsou produkty skutečnosti. Je vhodné rozlišovat mezi těmito dvěma objekty."
    Aristoteles: "To je zvláštní problém, milý učiteli, oddělit to, co je bezesporu závislé."
    Platón: "Co to říkáš?"
    Aristoteles: "A také myšlenka nemůže existovat bez toho, k čemu se vztahuje."
    Platón: "A co si myslíš o abstrakci, Aristoteli?"
    Aristoteles: "Abstrakce je iluze, drahý učiteli. Nápady přijdou na mysl, jen pokud existuje věc. Začali jsme z celku a jestli se prvek stává inteligentním, je tomu tak proto, že existuje."
    Platón: "Ale s takovým tvrzením můžeš popírat tvořivou sílu tvé duše."
    Aristoteles: "Duše je pouze pozorovatelem a zapisovatelem. Myšlenky jsou jen schopností člověka vidět to, co ho obklopuje, a pomáhají porozumět podstatě věcí. Rozšířené chápaní věcí, které jsou pro člověka srozumitelné, jsou jen kopiemi myšlenek, které je vytvořily."
    V důsledky této roztržky se učitel a jeho žák rozdělili. Až zemřel Platón, Aristoteles, jehož respekt Platóna zůstával neporušený, se rozhodl stát se volným bez svého učitele a opustil Atény.


Do češtiny přeložil jáhen David Boskovický léta Páně 1462.

_________________
Revenir en haut de page
Voir le profil de l'utilisateur Envoyer un message privé
Montrer les messages depuis:   
Poster un nouveau sujet   Répondre au sujet    L'Eglise Aristotelicienne Romaine The Roman and Aristotelic Church Index du Forum -> La Bibliothčque Romaine - The Roman Library - Die Römische Bibliothek - La Biblioteca Romana -> Le Dogme - The Dogma Toutes les heures sont au format GMT + 2 Heures
Page 1 sur 1

 
Sauter vers:  
Vous ne pouvez pas poster de nouveaux sujets dans ce forum
Vous ne pouvez pas répondre aux sujets dans ce forum
Vous ne pouvez pas éditer vos messages dans ce forum
Vous ne pouvez pas supprimer vos messages dans ce forum
Vous ne pouvez pas voter dans les sondages de ce forum


Powered by phpBB © 2001, 2005 phpBB Group
Traduction par : phpBB-fr.com